Déjà Vu...

22. listopadu 2010 v 18:26 | She |  Povídky
Nějak mě nadchlo tvořit na téma týdne, a povídka "Déjà vu" je toho důkazem. Povídka bude hlavně objasňující co tento jev způsobuje a příběh o tom, jak se to stalo a způsobilo to. Doufám že se povídka bude líbit, a budu ráda, pokud napíšete i vaši, byť negativní, reakci ;-)Příjemné čtení.

Mladá dívka s dlouhými, černými vlasy, které ozařoval měsíc v úplňku,se dívala z nevysokého kopce na svou rodnou vísku. Dívka dýchala jemný, čerstvý vzdoušek a točila se dokola. Byla šťastná, ale zároveň cítila něco, co se dalece podbalo smutku. Neznala k tomuto pocitu důvody, ale i přes to si je vychutnávala. Náhle uslyšela jemné šustění sněhu, a otočila se, aby viděla, co se děje. Pohlédla nakrásného muže, usmála se, ale najednou dívka propadla šílené bolesti.

Nedaleko Heslinek ležela malá vesnice, ve které žila dívka, nebo spíše mladá žena jménem Ainikki. Probudila se celá spocená a unavená ze zlého snu. Zdálo se ji o štěstí a smůle. O životu a smrti. Zapla televizi,a sledovala zpravodajství. ,,Žena z Osla tvrdí, že zažila nepopsatelné Déjà vu. Prý prožila úplně stejný den dvakrát." říkala mladá a poměrně krásná žena. Ainikki hned televizor vypla. Nevěřila na mýty a jevy, jako byl Bermudský trojúhelník, nebo právě ono zmíněné Déjà vu.Dnešní den byl pro Ainikki důležitý. Lépe řečeno- byl důležitý pro její matku. Měla se vdát s bohatým obchodníkem Karlosem, který pocházel z Itálie. Před několika lety se její rodiče rozvedli, a matka se zhroutila. Karlos byl první, za tu řádku let, který ji uměl rozesmát. Spodní částdomu byla zaplněna jídlem, a ledovými ozdobami. Její matka zářila. Házela úsměvy sem a tam. Zvláštní bylo, že svatba se měla konat až vyjde měsíc,který byl v úplňku zrovna tuto noc. Ainikki to dávalo jakousi spojitost s jejím snem, ale jelikož si nechtěla ani připustit, že by vtom byla magická spojitost, namlouvala si, že to bylo určitě proto, že nad tím tolik myslí.

Za pár hodin bylo vše přichystané na obřad, který probíhal v klidu, a míru. Na hostinu bohužel dorazil i muž, kterého Ainikki odmítala. Celou hostinu ji nedal pokoj a vyptával se na různé věci. Ainikki byla odvážná, a jen tak něco si líbit nenechala, ale toto už na ní bylo moc. Rozběhla se na nejvyšší bod vesnice, což byl Odin mäki, nebo-li Ódinův vrch. Zdálo se, že ji už onen muž nepronásleduje, a proto se posadila a přemýšlela nad tím, jaké by to bylo najít také někoho, kdo by ji z celého srdce miloval. Lehla si do sněhu, a dívala se na noční oblohu plnou hvězd. Náhle slyšela kroky,a otočila se. Stál tam tentýž muž, jako v jejím snu. Její vysněný a krásný muž. Bylo to přesně jako v jejím snu. Ainikki došlo, co se stane teď, avšak než stihla zareagovat, ozvala se rána a Ainikki v bolest padla k zemi. Její sen byl varováním, pro její poslední Déjà vu....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 girli girli | Web | 22. listopadu 2010 v 18:30 | Reagovat

hustý...

2 katiewreight katiewreight | Web | 22. listopadu 2010 v 18:35 | Reagovat

Dobrý ;-) jinak hezký blog :-)

3 e.b.p.m. e.b.p.m. | Web | 22. listopadu 2010 v 18:38 | Reagovat

Také bych chtěla zažít takové Déjà vu ( kromě posledních dvou vět)!

Krásně napsané!! Smekám! :-)

4 Frise Frise | Web | 22. listopadu 2010 v 19:19 | Reagovat

Krásné :) Nemám slov. Dokonce jsem se překonala u hrubky, kterou jsem tam myslím jednu našla (televizy) a vůbec mi tam nevadila, krásně podaný pěkný nápad to úplně zakryl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama