Zlé vzpomínky

21. listopadu 2010 v 12:55 | She |  Povídky
Krátká povídkakterou jsem napsala zhruba před týdnem o hodinu výtvarka  je krátká a děj není zcela rozepsán. Myslím že bych mohla zas někd udělat něco podobného žánru.




Poslední chvíle života člověk tráví různě. Někdo ve strachu, v bolesti, jiný ve smutku, či nevědomosti. Jak ale trávíte poslední chvilky, když za ně můžete jen a jen vy? Jak je trávíte, když čekáte než zabere ta spousta drog?Tuire Ineeo je trávila promítáním svých-ne příliž krásných- vzpomínek.
Její život byl plný utrpení a bolesti, jakou si nikdo neuměl představit. Začalo to přesně na den před pěti lety. Tuire bylo tenkrát  jen deset. Několik let už spolu její rodiče nežili, a ona za to byla i ráda. Její otec byl hrozný výtržník a opilec, a matka už to nemohla trpět. Jednu, tu poslední, noc jela její matka domů z práce. Vozovka byla namrzlá, a i přes to, že měla zaplá světla, toho moc neviděla. Náhle se ozvala rána, někdo do Tessy naboural. Známí "pirát" silnic. Tessa vyletěla předním oknem. Navždy opustila svět, a onen muž stále běhá po světě.
Po několika týdnech skončila u otce, který jí ani nedával  jídlo ani pití, a dělal si z ní služku. Za několik týdnů Tuire věděla, že takhle to dál jít nemůže. Odešla z domu, bez jakéhokoli myšlení na následky. Po dvou dnech ji došlo jídlo, a peníze ji nezvystačily ani na týden. A Tuire musela začít vydělávat. Ze začátku se snažila vyžebrat si nějaké peníze, avšak marně. Po nějaké době k ní přišla mladá žena a dala ji nabídku. Jídlo, pití, peníze. Oplátkou za to, že bude v jejím "domě" prodávat své tělo veškeré "havěti". Tuire byla zoufalá, malá a nerozumná. Nevěděla ani, o co jde, a tak souhlasila. Ještě tentýž den toho litovala.  Každou hodinu za ní chodili zákazníci a chtěli "službičku". Po zhruba dvou letech si na to začala zvykat, tím nejméně vhodným způsobem- drogami. Peníze ji stačili sotva na jídlo, a proto chodilai na ulici, k silnicím a všude, kde by se daly vydělat nějaké peníze na drogy. Často se stávalo, že byla celá pomlácená od hrátek se zákazníky.
V den jejích patnáctých narozenin řekla dost. Popadla několik prášků, heroin a  předávkovala se. Takhle končily její dny. Zoufale, osaměle a hloupě, jen kvůli jednomu hloupému člověku.Ne tomu, co naboural její matku, ne kvůli svému otci, i když všichni ti se na tom "podíleli". Ale zejména kvůli sobě a své hlouposti. Tuire cítila, jak se tep jejího srdce zrychloval, jak se její tělo potilo. Náhle tohlevše přestalo. Tuire se usmála a upadla do věčnéhospánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama